Z Las Palmas jsme vypluli dva dny před Štědrým dnem, poprvé ve čtyřech, tedy v plném počtu. Museli jsme dost uklidit aby se všechno vešlo. Hned první den naši noví spoluplavci přestali mluvit, asi čekali něco jiného. V tu chvíli nám bylo jasné, že z Kapverd plujeme sami.
David se celou plavbu slunil a nudil s cigaretou v jedné a s telefonem v druhé ruce. Štěpán, zvyklý na svůj klid v jeskyni na Tenerife, kde žije, také neoplýval štěstím. Zatímco pro nás to byla nejklidnější a nejpohodovější plavba, aspoň co se týče počasí.
Když jsme po deseti slunných dnech na moři připlouvali na São Vincente do Mindela, nebylo vidět ani na pět mil. Vypadalo to jako mlha, ale šlo o písek ze Sahary, který byl jako hnědá mouka a vytvářel nad ostrovy opar. Velmi silný vítr ho rozfoukal asi po týdnu.
