Od středy 3.2. 2021 je Francouzská Polynésie uzavřena. Hranice uzavřela kvůli šíření koronaviru francouzská vláda, nikoliv ta místní. Znamená to, že jsou pozastaveny všechny lety a také připlutí pro jachty potřebuje speciální povolení. Zřejmě se v Papeete virus rozšířil natolik, že vláda přistoupila k tomuto nařízení. Tady na Nuku-Hiva není žádný nakažený. Francouzská Polynésie, tedy Nuku-Hiva, Fakarava a Tahiti z východní strany a Fidji a Bora-Bora ze západní, byly po celou dobu od začátku této podivné virové situace jediné ostrovy, kde se připlouvající jachty mohly přihlásit. Vanuatu, Cookovy ostrovy, Království Tonga, Nová Kaledonie a všechny ostatní ostrovy v Pacifiku byly od začátku, a stále jsou a to už téměř rok, uzavřeny a v izolaci. Situace je pro jachtaře tedy horší než před rokem. Ještě, že jsme tady, protože teď se sem z Panamy nedá dostat. Nový Zéland prý zůstane uzavřen určitě do konce roku a Austrálie zřejmě taky. Teď se skutečně pokračovat svobodně v plavbě kolem světa a poznávat jeho krásy nedá. Na všech webech určených pro jachtaře a na facebooku se doporučuje nikam neplout a čekat. Francouzská Polynésie má velikou rozlohu se spoustou ostrovů a je možné tady plout i několik let. To ale neplatí pro nás bez motoru. Rozhodli jsme se, že zůstaneme tady a loď necháme ve vodě až v létě poletíme domů. Vyjde nás to nejlevněji. Vyrobíme si z betonu mooringovou bóji a Tony nám loď pohlídá. Ještě než odletíme domů, rozeberu motor a zkusím najít příčinu, abych si mohl přivézt díly na opravu.
Tony, ten má taky pořádnou smůlu. Porouchal se mu motor na rybářském člunu. Sehnat díly je velký problém, natož v téhle situaci. Všechno trvá strašně dlouho a stojí nemalé peníze. Motor jsme vyndali z lodi, převezli do dílny a sundali hlavu. Už je to víc než dva týdny, co jsme pluli na ryby, praskla hadice od chlazení a protože nefunguje teploměr kvůli upadlému zrezlému drátu, motor se příšerně přehřál než jsme si toho všimli. Loď se musela zpátky odtáhnout, ale naštěstí jsme nebyli tak daleko. Po návratu Tony opravil hadici, nalil do chlazení vodu a nastartoval. Motor vydával divný zvuk, tak ho hned zhasnul. Po rozebrání jsme zjistili, že je voda jak ve válcích, tak i v oleji. On věří ve špatné těsnění pod hlavou, já moc ne. Oprava je v místních podmínkách neskutečně složitá. Třeba měděná podložka o průměru 22mm z výpustného šroubu na olej nejde sehnat ani v Papeete. Většinu věcí, které my můžeme koupit v prvním železářství, se tady musí objednat letecky z 1600km vzdáleného Tahiti za velké peníze. Až opravíme motor Tonymu, rozeberu ten náš. Doufám, že to bude brzy.
