ADIÓS POLKA

Po čtyřech měsících každodenního vyčerpání jsme se shodli na tom, že takhle žít nemůžeme a ani nechceme. Život na lodi je sice krásný, ale s malým dítětem na malé lodi, ve zdraví, téměř nemožný. Jediné, co jsme zvládali, a to s velkými obtížemi, byly běžné denní lidské potřeby a viděli jsme, že ani Josefíně neumožňujeme co bychom si přáli a cítili. Nebyl jsem ani schopen pustit se do opravy motoru, natož pak uskutečnit přibližně 40 hodin trvající plavbu na ostrov Hiva-Oa kde mají jeřáb a loď je možné vyzvednout, natřít a opravit. Jediná cesta, která se nám jevila, byla prodat loď a vrátit se do Evropy. S velkým štěstím se nám podařilo Polku za symbolickou cenu prodat a teď jsme už od konce listopadu na Kanárských ostrovech. Do Čech se chystáme na jaře. Cestování jako takové opustit nechceme, ale po moři to vzhledem k naší touze a chuti mít velkou rodinu zatím možné asi nebude. Ovšem v Čechách zimy trávit taky nechceme a jak jsme si vyzkoušeli, nomádský život nám vyhovuje. Místo na Zemi, kde bysme chtěli a mohli žít lehce, budeme zatím hledat.